Hmotnost (doložnost) – věčný nepřítel

Blíží se dovolená a začínáte plánovat, co všechno si vezmete s sebou. Kola určitě. Možná paddleboard. Pak ještě nafukovací člun pro děti. A lehátko. Gril, jednoznačně. K tomu stolek se židlemi, nebo raději s křesílky. Kdyby byla zima, tak raději dvě plynové lahve. Pak určitě aspoň dva kartony piva, protože přece to naše je nejlepší. Vždyť je to velké auto, tam se toho vejde… Jenže – ta doložnost!

Drtivá většina obytných aut se prodává s maximální hmotností do 3.500kg. Tak, aby je mohl řídit každý s běžným řidičským průkazem na osobní auto. To je samozřejmě fajn a pohodlné, ovšem jen do okamžiku, než začnete zkoumat, jaká je pohotovostní hmotnost toho kterého modelu, a tedy – kolik toho můžete do auta naskládat, abyste se do těch 3.500kg vešli. A proč je potřeba se do cekové povolené hmotnosti auta vejít? Když pominu „drobnost“ jako je bezpečnost, tak jsou to pokuty, které vám hrozí za (1) řízení přetíženého auta, (2) řízení auta, na které nemáte oprávnění, (3) třeba jízda po dálnici bez příslušné platby z mýto pro vozy nad 3.5t, a podobně. A tyhle pokuty stojí opravdu za to!

Co je pohotovostní hmotnost u obytného auta?

Pohotovostní hmotnost představuje váhu vozidla ve stavu, kdy je připravené k provozu – tzn. jen nastartovat a jet. U obytných aut je počítána nejčastěji dle §42 německého zákona o silničním provozu. Ten stanoví, že do pohotovostní hmotnosti se započítává:

• Nádrž na pohonné hmoty naplněná z 90%.
• Ostatní provozní kapaliny zcela plné.
• Prázdné odpadní nádrže.
• U nádrže na pitnou vodu se počítá s 20l (neboť výrobci ve snaze zvýšit doložnost vozů instalují ventil, kterým lze vodu upustit právě na 20l).
• Jedna hliníková plynová lahev o objemu 11kg plynu (to samozřejmě pouze v případě, kdy má vozidlo topení na plyn a tedy velké plynové lahve).
• Jedna osoba (řidič) o váze 75kg.
• Veškeré další vybavení (rezervní kolo, nářadí a další výbava vozidla).

Jak zjistím pohotovostní hmotnost svého obytného auta?

V technických materiálech nebo katalozích u všech výrobců najdete pro konkrétní model uvedenou pohotovostní hmotnost. Otázkou ale je, co všechno tento údaj zahrnuje. Výše jsme si řekli, že je to poměrně jasné. Ale otevřenou otázkou zůstává bod veškeré další vybavení vozidla.

Základem pro zjištění skutečné (no dobře, spíše vypočítané nebo teoretické, protože tu skutečnou zjistíte až na váze) pohotovostní hmotnosti je znát, jaká je základní výbava toho konkrétního modelu. Často uváděné pohotovostní hmotnosti nezahrnují výbavu, kterou byste ve vašem obytném autě považovali za samozřejmost. Jedná se například o klimatizaci kabiny řidiče, airbag spolujezdce, nástupní elektrický schůdek nebo třeba rezervní kolo.

Když uvedu příklad (viz ukázka části výpočtu na obrázku výše), tak naše auto, Pössl Summit 600 Plus, má v katalogu uvedenou pohotovostní hmotnost 2.760kg, což je poměrně málo nejen ve srovnání s ostatními modely značky, ale i s konkurencí. Jenže když začnete trochu více zkoumat, tak zjistíte, že naprosto stejnou pohotovostní hmotnost uvádí Pössl u svého modelu Summit 600, bez Plus paketu. Dotazem na výrobce jsem zjistil, že samotný Plus packet váží cca 60kg! A to je údaj, který z katalogu už nevyčtete. Takže výchozí pohotovostní hmotnost naší obytné dodávky je rázem cca 2.820kg.

K tomu je pak potřeba začít přičítat jednotlivé prvky doplňkové výbavy. Ne všichni výrobci mají váhy jednotlivých komponent uvedeny v katalogu, ale ze zkušenosti můžu říct, že třeba zrovna Pössl, Knaus nebo Vantourer mají v tomto ohledu ceníky docela dobře zpracované.

Váhy jednotlivých doplňků pak dost často (tedy aspoň v našem případě) hrály velkou roli při rozhodování, zda danou věc objednat, nebo ne. Spoustu věcí jsme si odřekli ani ne tak kvůli ceně, ale hlavně kvůli váze. Samozřejmě, že pokud kupujete podobné auto pro dva, tak vám doložnost do 3.500kg bude bohatě stačit, ať už si dáte do auta cokoli. My jsme ale vybírali pro čtyři a chtěli jsme zdvihací stanovou střechu, která sama o sobě váží skoro 130kg. To pak hrajete o každý kilogram…

Nezapomeňte nakonec ještě připočítat výbavu, kterou vám bude dodatečně montovat prodejce. Jedná se například o markýzu, rádio nebo navigaci, couvací kameru, držák na kolo atd. No a protože možná nejsem sám, kdo počítá a počítá, tak jsem připravil jednoduchou kalkulačku doložnosti obytného auta, kterou si můžete stáhnout a použít právě na váš vysněný model.

Kolik tedy můžu vézt?

Dle výše uvedeného orientačně zjistíte, kolik bude auto vážit, když s ním přijedete před dům a začnete do něj skládat věci na cestu. Typicky asi zvolíte auto, které bude mít maximální hmotnost 3.500kg, takže kolik můžete vézt pak jednoduše zjistíte odečtením vypočítané pohotovostní hmotnosti od 3.500kg.

My jsme se dostali v našich teoretických propočtech na doložnost cca 500kg, což není vůbec špatná hodnota, když vezmu v úvahu onu zdvihací stanovou střechu. Nicméně některé modely obytných vozů (ale i dodávek) nabízí ve standardu doložnost i pod 400kg. To je podle mého názoru až nesmyslně málo (nezapomeňte, že v této doložnosti je započítaný jen 75kg řidič).

Jak doložnost zvýšit?

Variant je několik, ale vždy je to o nějakém kompromisu nebo o penězích.

Řešení 1 – zvýšit maximální hmotnost auta. U některých obytných aut lze nechat zapsat do technického průkazu navýšení celkové hmotnosti. Tím se dostanete nejrychleji k vyšší doložnosti, ale zároveň vám začnou jiné starosti. Na řízení takového auta už potřebujete řidičský průkaz skupiny C, začnete platit mýto nebo dálniční poplatky jako nákladní auto, celkově pro vás začnou platit trochu jiné předpisy (například nižší maximální rychlost na dálnici) a navíc rázem máte zákaz vjezdu do řady měst, kde je limit právě do 3.5t. Všeobecně mi tenhle způsob řešení nepřijde jako moc vhodný, protože přijdete víceméně o veškeré výhody, které dodávka proti velké obytce má.

Řešení 2 – pořídit lehké věci a nebrat s sebou úplně všechno. Při nákupu vybavení do obytného auta se budu rozhodovat, co pořídím, zejména s ohledem na hmotnost. Například kempingové vybavení (stůl a židle) pro čtyři lidi může vážit klidně až 40kg, ale pokud budu pečlivě vybírat, můžu se dostat na méně než polovinu a můj komfort zase tolik neutrpí. Stejně tak můžu jezdit s luxusním porcelánovým servisem po babičce, nebo si vybrat lehké plastové nádobí. Nemusím vyrážet z domova s plnou lednicí, třemi kartony piva a plnou nádrží na vodu. Všechno dokážu s velkou pravděpodobností bez problémů pořídit až v cílovém místě. A tak dále… Tímto přístupem se dají ušetřit až desítky kilogramů.

Řešení 3 – doladit výbavu auta lehčími komponentami. V autě je řada věcí, u kterých můžete zvážit náhradu za lehčí komponenty. V první řadě, kde se dá „nahnat“ asi nejvíce kilogramů, je nástavbová baterie. Nahradit standardně dodávaný olověný akumulátor novou LiFePO (lithiovou) baterií znamená nejen si vylepšit využitelnou kapacitu, ale zároveň snížít váhu až někde kolem 15kg. Dále můžu nahradit těžkou ocelovou plynovou lahev lehkou kompozitní nebo hliníkovou. Další možností je zvážit namísto pevného solárního panelu na střechu využívat přenosný skládací panel (například tato 120Wp Solartasche od Wattstunde). Nejen že snadno dostanete panel na slunce, když zrovna chcete stát s autem ve stínu, ale zároveň ušetříte skoro 8kg na váze.

Co tedy s tím?

Jak vidno, možnosti jsou, ale často to jde dost do peněz, nebo člověk prostě musí trochu slevit z komfortu. A aby těch omezení nebo investic bylo co nejméně, je podle mě potřeba hodně přemýšlet už na začátku, když auto vybírám a přemýšlím, co všechno budu chtít vozit.

Každopádně mě vlastně napadá ještě jeden „zaručený“ recept. A tím je doložnost vůbec neřešit a buď doufat, že na mě nikdo nepřijde, a nebo prostě mít připraveno dost peněz na pokuty (a třeba v Rakousku opravdu fakt dost!). Sice jsem teda takový přístup na jednom diskusním fóru viděl doporučovat, ale v tomhle jsem asi trochu jiný. Cítím se mnohem víc v pohodě, pokud vím, že je všechno ok.

No a nebo ještě jinak. Prostě zhubnout. 🙂 🙂