Známí „ladiči podvozků“ Eibach a Koni přichází s podvozkovou sadou pro obytné vozy s názvem Twin-Monotube Projekt. Máte pocit, že z vás vaše Ducato/Jumper/Boxer vytřese duši? Bojíte se, že do cíle dovezete jen hromádku prkýnek? Nebo vám vadí nepříjemné kymácení vozu na příčných nerovnostech? Tady je řešení…
Osobní zkušenosti s továrními podvozky Fiat Ducato a spol
Nevím, jaké máte zkušenosti s továrními podvozky Fiat/Citroën/Peugeot vy, ale já osobně považuji jejich chování za čistě dodávkové. Ono to není úplně překvapením (je to dodávka, že…), ale na „komfortu“ vozu je znát, že cílem je odvézt náklad z místa A do místa B, zaručit nějakou tu rozumnou životnost za rozumný peníz, a to je tak vše. Mé zkušenosti se liší u Light a Maxi/heavy chassis (podrobněji k rozdílům viz článek MAXI nebo Heavy chassis – co to je?).
Light chassis
Když bych zkusil popsat své zkušenosti se svou šesti metrovou vestavbou na light podvozku, tak mám dva základní poznatky. První, a ten nejznatelnější, je ne tak docela příjemný způsob zvládání příčných nerovností. Auto má tendenci se rozhoupat zepředu dozadu a chvilku trvá, než se uklidní. Dálnice s příčnými vlnami v těsném závěsu za sebou (například část dálnice z ČR směrem na Drážďany a Berlín) jsou pak zážitkem jak na moři. Ono není úplně divu. Auto na light podvozku má nižší maximální možné zatížení přední i zadní nápravy, a tak plně naložená obytka dostává podvozek na hranice jeho možností.
Druhým převládajícím dojmem je, že tovární light podvozek není schopen odfiltrovat v podstatě téměř žádnou nerovnost. Jízda na rozbité silnici je tak pro mě vždy naprostým utrpením. Nemyslím teď ani tak pro sebe nebo pro posádku (i když to žádný extra pohodlný zážitek také není), ale hlavně pro vestavbu samotnou. Vždy mám pocit, že do cíle přivezu jen hromádku prkýnek.
Maxi/heavy chassis
Trochu jinak je tomu u Maxi/heavy chassis. Měl jsem tu možnost najet cca 1000km s vozem Tourne 6.4 (viz náš test Tourne 6.4), který byl postaven právě na Heavy chassis. Zásadní rozdíl bylo poznat hned na první dobrou, a to zejména v první vlastnosti. Auto vůbec nemělo onu nepříjemnou a nepohodlnou tendenci rozhoupat se na libovolné příčné nerovnosti.
Omezená schopnost filtrovat nerovnosti je ale u Maxi podvozku víceméně srovnatelná s Light podvozkem. Auto je v obou případech tvrdé a vlastně dost tvrdošíjně kopíruje hloubkový a výškový profil všech výmolů a hrbolů, na které po cestě narazíte. A že jich na našich cestách je!
Jak zlepšit jízdní vlastnosti obytného vozů?
Způsobů, jak zlepšit chování podvozku obytného auta na bázi Fiat Ducato a spol je hned několik. Nejčastěji lidé volí vzduchové pérování (takzvané měchy – o zkušenostech s nimi píše podrobně Martin Štrimpfl na svém webu SilverOnTheRoad.com), další častou úpravou bývá montáž dodatečných vinutých pružin na zadní nápravu, které zvyšují nosnost zadní nápravy, případně se přistupuje k výměně sériových tlumičů (například za Bilstein B6 Camper Advance). Kdo chce změnit jízdní vlastnosti vozu radikálně a zvýšit i jeho světlou výšku, může pak sáhnout po kompletní podvozkové sadě Twin-Monotube Projekt speciálně vyvinuté pro obytné vozy.
Poznámka: Z jednotlivých možný úprav podvozku mám osobní krátkou zkušenost s Light podvozkem s namontovanými dodatečnými vinutými pružinami na zadní nápravě. Tato úprava poměrně statečně eliminuje ono podélné rozhoupání vozu v případě přejíždění příčných nerovností. Ne že by zcela zmizelo, ale zlepšení je rozhodně výrazně poznat. Tvrdý projev vozu ale v zásadě v nezměněné míře zůstává.
Podvozková sada Twin-Monotube Projekt pro obytné vozy Fiat Ducato a spol
Podvozková sada Twin-Monotube Projekt obsahuje všechny díly potřebné k tomu, aby se radikálně změnily jízdní vlastnosti obytné dodávky. V sadě tak najdete: aktivní tlumiče pro přední i zadní nápravu, upravené pružiny pro přední nápravu a zadní dodatečné pružiny včetně dorazů.
Výrobce se při vývoji tohoto typu podvozku zaměřil zejména na výrazné zvýšení komfortu a stability jízdy, menší naklánění a kolébání vozu, mírné zvýšení světlé výšky (o 25-30mm), a to vše bez potenciálně poruchových vzduchových nebo elektronických elementů.
Cena a montáž
A jak je to s cenou? Kompletní podvozková sada Twin Monotube Projekt pro obytné vozy stojí 57.950Kč bez DPH a obsahuje vše potřebné pro výměnu továrního podvozku. Montáž by měl zvládnout v zásadě každý trochu schopný a zkušený mechanik v rozumně vybavené dílně, přičemž pracnost takové výměny se pohybuje kolem jednoho dne.
Zkušenosti Twin-Monotube Projekt
Podvozkovou sadu Twin-Monotube Projekt pro obytné vozy mám na autě instalovanou necelých 1000km. A za sebe musím říci, že rozdíl mezi standardním podvozkem a tímto upraveným je naprosto propastný, a to zejména v otázce komfortu.
Zaprvé zcela vymizelo ono protivné podélné rozhoupání vozu při přejetí příčné nerovností. Auto se lehce a očekávaně zhoupne, ale to je vše. Žádný další pohyb tam a zpět se již nekoná. Zkoušel jsem pro porovnání vyjet bezprostředně před jízdou s autem, které mělo instalované dodatečné vinuté pružiny zadní nápravy, a i když to nepodávalo vůbec špatný výkon, Twin-Monotube Projekt podvozek byl přeci jen v tomto ohledu ještě o kus lepší.
Co ale považuji za naprosto nejpodstatnější změnu, podvozek konečně získal schopnost některé nerovnosti vozovky skutečně zcela eliminovat. Zatímco tovární podvozek tvrdošíjně kopíruje a s tvrdými nárazy bojuje s každou dírou nebo boulí, upravený podvozek je o řád jinde. Nerovnost spíše slyšíte, než že byste ji cítili. Radost je jízda například po dlážděných silnicích, kdy je slyšet hluk od kol, ale do karoserie se přenáší jen naprostý zlomek nerovností. Auto se spíše tak pohodlně pohupuje. To je ostatně takový další projev nového podvozku – je-li nerovností hodně za sebou, nebo jsou většího charakteru, auto se přes ně spíše plavně přenese takovým trochu „autobusovým“ převalením, než že by člověk uslyšel a hlavně ucítil ránu.
Nejsem samozřejmě žádný podvozkový expert a nemám zkušenosti s desítkami různých nastavení. Ale i pro mě je ten rozdíl skutečně obrovský. Nejvíc je ten rozdíl poznat, když přesednu z obytky do svého osobního auta, které hraje v tuto chvíli podvozkově tak trochu druhé housle. 🙂
Závěr
To, že dodávkové podvozky s sebou zákonitě nesou nepříliš pohodlnou jízdu, není žádným překvapením. Užitkový původ vozidel je prostě neoddiskutovatelný a sebeluxusnější vestavba jej nedokáže zamaskovat. Jakmile ale do hry vstoupí nový podvozek, je to úplně jiný zážitek. Troufám si říct, že dát dohromady nový Fiat Ducato 8 v solidní výbavě s jízdními asistenty, silným 160-180k motorem, devíti stupňovým automatem, elektronickou ruční brzdou, k tomu přihodit nějaký zajímavý multimediální systém s velkou obrazovkou a celé to završit podvozkem Twin-Monotube Projekt, bude se jednat o kombinaci, která si komfortem rozhodně nezadá například s VW Crafter (MAN TGE) a přitom poskytne bohatý vnitřní prostor, který je pro konkurenční modely nedostižný.
