Kutná Hora trochu jinak

To takhle jednou se synem hrajete kvarteto „Rozhledny v ČR“ a zároveň přemýšlíte, kam o víkendu na výlet. A ejhle, nápad: „Pojeďme se na některou z nich vypravit!“ Nejprve vyřadit ty již navštívené, potom zvážit vzdálenost, a máme cíl! Rozhledna Kaňk, Kutná Hora. Teď už jen najít vhodné útočiště na přespání a jede se…

Kemp Barbora – kemp v centru dění

Tentokrát jsme sáhli po kempu, a to konkrétně po kempu Barbora, který se nachází víceméně v centru Kutné Hory. A když myslím v centru, tak fakt v centru. Je to lehounce přes 1km k Chrámu svaté Barbory. S obytným autem nebo přívěsem už nemůžete spát blíž.

Kemp je čerstvě po rekonstrukci, provozovaný novými majiteli. Elektrické přípojky u všech stání jsou samozřejmostí, čisté a vybavené sociální zázemí, kuchyňka i možnost využít pračku. Co je ale pro obytkáře asi nejdůležitější, je plnohodnotné servisní zázemí – pěkně vyvedená výpusť na šedou vodu, výlevka na chemické WC a samozřejmě zdroj pitné vody. Pokud pojedete pouze kolem, i tak může být důvod kemp navštívit – za poplatek máte totiž možnost využít pouze servisní zázemí bez nutnosti se ubytovávat.

Rozhledna Kaňk

Naším primárním cílem byla rozhledna Kaňk. Původně jsem plánoval lenivou variantu – dojet až na místo autem. Ale syn mě mile překvapil – chtěl si udělat dlouhou procházku. A tak jsme tedy změnili plány. Zakotvili jsme rovnou v kempu, dali si oběd, a vyrazili směr rozhledna pěšky.

Cesta vede přes polovinu trasy zástavbou, takže – až na vodníka v nepříliš čistém rybníčku (požární nádrži?) – si v této části výletu nic moc neužijete. To se trochu mění, jakmile opustíte město. Člověk se ocitne uprostřed pastvin, kde není výjimkou, že sedíte na lavičce a za vašimi zády se prohání zajíci. Poslední část cesty pak vede po nefrekventované silnici až k rozhledně.

Ta byla bohužel vzhledem ke Covid situaci zavřená, stejně jako přílehlá restaurace Havířská bouda. Ale za plného provozu se musí jednat o velice atraktivní místo. Dětské hřiště, restaurace s terasou a vyhlídková věž… No nic, alespoň o důvod víc se sem někdy vrátit.

Národní přírodní památka Kaňk

Nahoře jsme se rozhodli udělat hezký okruh a podívat se i na kutnohorskou „klasiku“ – tzn. Unesco chráněné památky. Nejvýhodnější cesta vedla naučnou stezkou Stříbrná stezka, která nás zavedla do oblasti národní přírodní památky Kaňk. Uprostřed lesa z ničeho nic skalní vyhlídka a k tomu pár informačních tabulí, které vám lépe než já řeknou, o čem to je. 🙂

Pár minut chůze a je tu vyhlášená kostnice v Sedlci u Kutné Hory. Vzhledem k věku mého syna se spokojíme s obhlídkou informační tabule a dáváme přednost cukrárně naproti. Zmrzlina a dobrá káva nám dodává energii a zakoupený drobný suvenýr fantastickou náladu (proč suvenýry jsem psal v nedávném článku o tom, proč tak rádi cestujeme s dětmi).

Kutná Hora jak ji všichni známe

Pár kroků a jsme před fantastickou Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Ta je bohužel tak trochu v zajetí hlavního silničního průtahu městem, muzeem tabáku a areálem výrobce cigaret. To jí ale neubírá na majestátnosti.

Pokračujeme po nové cyklo- a pěší stezce podél železniční trati směr centrum měst. Očividně ještě lehce ve výstavbě, ale už teď zaujmou vkusná dřevěná posezení okolo stromů u vody, a když kolem projede zrovna lokálka (jako že my jsme to štěstí měli), tak je úsměv na tváři nejen dětí zaručen.

Za kutnohorským nádražím stoupáme do centra a naším cílem je Chrám svaté Barbory. Klasické dětské „Už tam budem?“ nahrazuje syn dotazem „Tohle je Barbora?“ při pohledu na libovolnou (nejen) kostelní věž. Netrvá dlouho a můžu mu konečně dát kladnou odpověď.

Závěrem – doporučujeme!

Pak už jen pár set metrů a jsme zpátky v kempu. Ta jeho poloha je vážně parádní! Tenhle výlet se opravdu vydařil a byl o to zajímavější, že primárním cílem nebyla ona kutnohorská „Unesco klasika“ (jakkoli má můj neskonalý obdiv), ale něco úplně jiného. Společný zážitek se synem, který konec dne dovedl z mého pohledu k dokonalosti. Ve svém turistickém deníku si totiž k dnešnímu výletu poznamenal nejvyšší hodnocení a řekl „Táto, kdyby tam byl ještě lepší smajlík, tak ho určitě vyberu!“.