V předchozím článku jsem se věnoval vyjmenovávání našich úvodních požadavků při výběru naší obytné dodávky. Jak už jsem uvedl v úvodním příspěvku, nakonec jsme objednali Pössl Summit 600 Plus, který sice nesplňoval úplně do puntíku naše iniciální požadavky, ale nakonec to je asi nejlepší kompromis, kterého jsme byli schopni dosáhnout. Proč jsme tedy zvolili právě tento model?
Co byly hlavní argumenty pro?
Ve srovnání s konkurencí poměrně nízká pohotovotní hmotnost výchozího modelu. Auto bez Plus paketu váží pouhých 2.760kg, Plus paket pak přidává 60kg navíc (informace od výrobce, nicméně je tam započítána například i větší nádrž na naftu). Nicméně v ten okamžik už má to auto vlastně skoro všechno, co byste od něj očekávali. Na obrázku je výstřižek z ceníku, kde je obsah Plus paketu rozepsaný. Zjednodušeně – pokud si vyberete Plus verzi Summitu, tak u Fiatu za 500 Euro, u Citroenu zdarma, dostanete například manuální klimatizaci, maximální hmotnost vozu 3,5t místo výchozích 3,3t, airbag spolujezdce, tempomat, výsuvný schůdek, atd. Zkrátka víceméně všechno, co byste do výbavy tak jako tak dávali.
Výhodná cena. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak akční modely Plus od Pösslu jsou za parádní ceny. Lehce levněji vychází možná ještě Clever Vans. Ostatní značky (tedy ze kterých jsme vybírali) vycházely při podobné konfiguraci o hodně dráž (já byl v zásadě hned od začátku výběru rozhodnutý pro Vantourer, ale když jsem viděl ten rozdíl v ceně (někde kolem 200.000 Kč), tak vyhrál jednoznačně Pössl). Nutno říct, že když vedle sebe postavíte Pössl a třeba Westfalii (nebo i Adrii Twin), tak ten rozdíl v ceně je hned vidět. Interiéry Westfalie jsou prostě na první pohled super luxusní a super moderní (to se ale třeba moc netýká zmíněného Vantoureru, ten je podle mě s Pösslem docela srovnatelný). Jakkoliv, tohle bude naše první obytné auto, a tak si počkáme na zkušenosti a třeba se za pár let rozhodneme jinak.
Termín dodání byl také klíčový. Jakmile se totiž rozhodnete pro takovou specialitku, jako je zdvihací střecha (údajně se se zdvihací střechou prodají maximálně nízké jednotky procent aut), tak si skladovku nekoupíte a musíte objednávat na zakázku. Ve finálním výběru se nám ocitl právě náš Pössl Summit 600 Plus a vedle něj Clever Vans Move. Jenže zatímco Pössl mohl být na zakázku v případě FIATu k dispozici na jaře příštího roku (Citroen by byl až za rok), tak Clever Vans Move bychom museli vzít v již objednané konfiguraci (tam by nám jen přidali střechu) nebo si počkat na dodání rok! A navíc model Move v dané době nebyl u dealera k prohlédnutí, a tak se mi úplně nechtělo kupovat zajíce v pytli…
A soft-close bočních posuvných dvěří. Pössl a jemu příbuzné značky mají úžasnou specialitku, a tou je soft-close nebo softlock. Posuvné dveře jsou normalně manuální, ale jakmile je zacvaknete na straně u kliky, tak druhá strana se přitáhne automaticky elektricky (viz video níže). Má to ten velký půvab, že nemusíte dveřmi nijak třískat a budit jak posádku vozu, tak polovinu kempu kolem vás. Ostatní výrobci to řeší plně elektrickými dveřmi (což tedy umí Pössl taky), ale to je řešení s dvojnásobnou hmotností a také bezmála dvojnásobnou cenou.
Co jsme museli přehodnotit
Samozřejmě, že ne vše je zalité sluncem. A tak sice naše obytné auto je za dobrou cenu a bude v rozumném termínu, ale přesto jsme naše původní požadavky museli lehce přehodnotit, resp. z nich slevit.
Asi největším ústupkem je plynové topení místo naftového. Pössl do Summitu 600 dieslové topení dát neumí. Oficiální zdůvodnění z továrny bylo, že je topení vestavěné do příliš malého prostoru, kam se to dieselové bez rizika přehřívání nedá dát. V diskusích na Pössl Foru jsem zase vyčetl, že prý Pösslu nepřijde jako dostatečně bezpečné vypínání topení pomocí mikrospínače (tak to řeší třeba Vantourer) v okně vedle stolu (výdech spalin je totiž hned pod oknem, a tak je nutné topení vypínat při otevřeném okně, aby se spaliny a zápach nedostávaly dovnitř). A tak tedy s sebou budeme holt vozit plyn. Summit má ale jen 11kg a 5kg bombu (místo častěji používaných dvou 11kg). Díky tomu je zavazadlový prostor a doložnost o dost větší. Vzhledem k tomu, že plánujeme jezdít výhradně jaro až podzim a lednice je kompresorová (tzn. ne na plyn), tak by to asi nemusel být takový problém. Aspoň jsme si tedy připlatili za možnost topení elektřinou. To se v kempech může hodit.
To, co zase neumí Pössl a spol, ale umí třeba Vantourer, případně Knaus (a tuší, že jsem to viděl i u některých dalších výrobců), je rozšiřitelná lavice u stolu. Pokud jedete, tak si do strany (do uličky) od sebe roztáhnete sedačky, ze kterých je tvořena lavice u stolu, a tak získáte mnohem pohodlnější posaz (podobně jako je tomu ve většině moderních dálkových autobusů). Tohle se mi u Vantoureru hodně líbilo a původně jsem to měl na seznamu svých požadavků. Ale nakonec z toho tedy sešlo. Konečné argumenty, proč mi to až tak zase nevadí, jsou poměrně jednoduché – většinou na těchto místech budou sedět děti a takováhle podoba lavice je zase nějaké to kilo a pár set Euro navíc.
No a nakonec to nejdůležitější. BARVA! Měl jsem vysněnou oranžovou metalízu a byl za ni ochoten i rozumně připlatit. Jenže… Ještě před rokem se (alespoň u Vantoureru) dodávala zdvihací střecha ve výchozí barvě černé, což by v kombinaci s oranžovou nevypadalo vůbec špatně. Jenže teď se zdvihací střechy dělají ve výchozí barvě bílé. A to je jak pěst na oko. Nalakování na barvu vozu samozřejmě zaplatit lze, ale příplatek je vyšší, než za změnu barvy auta. Jako sorry, ale to je masakr. Takže finální barva bude…. bílá. Nevypadá to vůbec špatně a člověk ušetří minimálně 1.700 Euro (a to ještě nepočítám příplatky za lakování nárazníků, se kterými se cena snadno vyšplhá přes 2.000 Euro).
Takže?
Výběr naší dodávky mi znovu a znovu, při každé příležitosti, připomínal, že obytná dodávka (zvláště pak pro rodinu) je prostě jeden kompromis za druhým. Jak moc jsme se s našimi úvahami mýlili, to během prvních pár cest zjistíme. 🙂
