V minulé části seriálu o zkušenostech s obytnou dodávkou Pössl Summit 600 Plus po 10.000km jsem se podrobně věnoval koupelně. Dnes bude předmětem tohoto pokračování spaní. Podíváme se, jak hodnotíme zadní i střešní spaní po bezmála 70 nocích. Tentokrát navazuji na více než rok starý článek o zkušenostech po cca 2 měsících – Pössl Summit 600 Plus – zkušenosti díl 5 – spaní.
Spaní v zadní části auta
Postel
Summit je typickým představitelem obytných dodávek s příčným spaním. Délka lůžka se pohybuje, jak je u vestaveb na podvozku Fiat/Citroën obvyklé, někde kolem 195cm. Šířka je ale lehce nadstandardní. V nejširším místě činí celých 160cm, a to je už pořádná porce prostoru.
Rozměry, silná matrace, a dřevěný lamelový rošt, to vše tvoří dohromady velice pohodlný celek. Posledně jsem psal, že nám postel připadá možná tvrdší, než by bylo záhodno, ale není tomu tak. Už jsme si asi zvykli a postel považujeme za pohodlnou. Nikdo si nestěžuje. 🙂 Postel je sice vyšší, než je člověk z domova zvyklý, a trochu to komplikuje vstup do postele, když u uličky už někdo spí, ale to je prostě vlastnost příčného uložení lůžka.
Myslím si, že Pösslu se podařilo do šesti metrové vestavby dostat až překvapivě rozměrné lůžko, a to bez negativního dopadu na rozměry dalších funkčních celků auta. Koupelna, kuchyň, i přední salón, nijak neutrpěly. Za to tleskám!
Kdybych měl zadnímu spaní něco vytknout, tak je to matrace. Rozhodně ne z pohledu pohodlí, ale z pohledu jejího uspořádání. Je totiž rozdělena na čtyři části. Při povlékání prostěradlem tak potřebujete trochu cviku a štěstí, aby vše sedlo, jak má. Na druhou stranu je potřeba férově přiznat, že to členění má zcela funkční význam. Pokud potřebujete do skříně nebo ke kohoutu nádrže s čerstvou vodou, nemusíte zvedat velkou matraci, ale jen její příslušnou část.
USB zásuvky, světla a vybavení
Posledně jsem si také stěžoval na absenci USB zásuvek v okolí postele. Po delší zkušenosti musím konstatovat, že to až taková tragédie není. Díky tomu, že pracovní deska kuchyňského bloku sahá až k posteli, dali jsme redukci 12V->USB do zásuvky v kuchyňce a stačí to.
Co se týče osvětlení, tak kvůli chybějícímu střešnímu oknu je zadní část auta o něco tmavší, než bych si představoval. Dvě malé lampičky nad postelí a dvě skoro nesmyslné, spíše jen designové, ledky v rohových poličkách, to rozhodně nevytrhnou. Určitě by se mi v zadní části auta líbilo další stropní světlo, ale to je prostě daň za stanovou střechu. Poznámka na okraj: Tak mě napadá, že by mě zajímalo, jestli to některý z výrobců vůbec dělá?
Horní spaní ve stanové střeše
Stanová střecha bývá častým tématem diskusí. Zastánci brání „další místnost navíc“ a rozměrné dvoulůžko, odpůrci zase argumentují vysokou hmotností a omezenou použitelností v zimě. Oba tábory mají pravdu.
Pro naše použití jsem ale ani jednou nezalitoval, že jsme se touto cestou vydali. Ta místnost navíc se se dvěma dětmi jednoznačně hodí a pohodlné spaní i pro dospělého je prostě velká deviza. Jen je ale potřeba říct, že Summit má pod horní matrací, která není kdovíjak silná, lamelový rošt. Díky tomu je spaní docela pohodlné. Co jsme měli kdysi půjčený Vantourer, tak ten pod matrací neměl nic. A řeknu vám, že mi to tenkrát dost živě připomínalo noci ve stanu na tenké karimatce.
Co se týče spaní za chladnějších nocí, tak máme vyzkoušeno, že tak do pěti, šesti stupňů nám stačí standardní spacák a člověk nijak zimou netrpí. Dole topíme standardně a pokud si chceme nahoru poslat trochu teplého vzduchu, pořídili jsme malý USB větrák s regulací otáček. Ten trochu pomůže cirkulaci tepla. Oč je pak nahoře tepleji nedokážu říct – reálný test jsem zatím nedělal a nemám pocit, že by rozdíl byl bůhvíjak zásadní.
Pro úplně studené noci jsme pořídili skládací palandu Cabbunk. Pak je celá rodina v izolované části vozu a se zimou problém není vůbec. Je to cesta, jak nám prodloužit sezónu o několik týdnů. Auto jsme kupovali primárně pro cestování jaro až podzim a na zimní podmínky tak není připravené. V této konfiguraci jsme schopni pohodlně jezdit řekněme od března do listopadu.
Dodatečná rozkládací postel v předním salónu
V rámci příplatkové výbavy jsme pořídili i rozkládací postel do předního salónu. Tvoří ji dřevotřísková deska s výklopnou nohou a dva kusy tvarované matrace. Stůl se nasadí do nižší polohy, otočí se prodloužení stolu, na to se posadí deska směrem do uličky k posuvným dveřím, a pak už jen dva díly matrace. Dlouhá a relativně široká postel je tak na světě. Původně jsme ji plánovali používat právě při nepřízni počasí, ale nakonec jsem ji použil jen jednou, a to spíše ze „studijních“ důvodů.
Rozkládání je jednoduché a relativně rychlé a postel rozhodně není nepohodlná. Nevýhodou ale je zablokování posuvných dveří. Ty samozřejmě otevřít lze, ale výška postele vzhledem k povrchu pod autem je tak veliká, že nějaké přelézání a slézání není dost dobře možné. Čili jako nouzovka ve výjimečných případech asi proč ne, ale představa, že se toto lůžko používá denně, mi nepřijde moc lákavá.
Závěr
Spaní v Summitu je naprosto bezproblémové a ani vteřinu jsem nelitoval rozhodnutí pořídit stanovou střechu. Pro naše účely je to více než vhodné řešení. Doplněním naší výbavy o palandu Cabbunk jsme si navíc prodloužili sezonu o pár týdnů, takže nás stanová střecha už nijak nelimituje.
A v příštím dílu seriálu se můžete těšit na hodnocení úložného prostoru.
